Kde se poznatky ABA využívají

Behaviorální intervence v této oblasti se prokázaly být účinné a výrazně zlepšující život nejen jedinci s PAS, kterému je intervence poskytována, ale celé jeho rodině. ABA programy se zaměřují na komplexní rozvoj dovedností (kognitivních, jazykových, sociálních, sebeobslužných), ale mohou cílit také na dílčí oblasti a obtíže (adaptabilitu, spánkové obtíže, osobní hygienu apod.). ABA významně působí také při zmírňování chování náročného na péči, které ohrožuje bezpečí klientů a limituje jejich možnosti se vzdělávat. Behaviorální intervence mohou být poskytovány všem lidem bez rozdílu věku, avšak při vážnější symptomatice PAS platí pravidlo: čím dříve začneme, tím lepších výsledků lze dosáhnout.

Při rehabilitacích a léčení klientů s mozkovým poraněním, která mohou být doprovázena různorodými symptomy (fyzickými, kognitivními, behaviorálními), pomáhá přítomnost behaviorálního analytika v interdisciplinárním týmu při nabývání ztracených dovedností, celkovém zlepšení stavu klienta a jeho návratu k běžnému životu.

Stárnutí s sebou přináší řadu změn zdravotních, funkčních i sociálních. Behaviorální analytik může pracovat se seniory samostatně, případně spolupracovat s pečujícím personálem na vytváření podpory, která se neopírá pouze o farmakoterapii, ale zaměřuje se na budování a udržování dovedností pro samostatný život (sebeobsluha, orientace, schopnost absolvovat léčbu), zlepšování paměťových a kognitivních funkcí.

Mnohé z klinických diagnóz jsou definovány, případně doprovázeny, behaviorálními projevy. Klinický behaviorální analytik nejčastěji pracuje v prostředí nemocnice, ordinace, pobytových zařízení, v centrech duševního zdraví, případně na univerzitách a univerzitních klinikách. Behaviorální intervence následně doprovází tradiční léčebné postupy u pacientů s depresí, úzkostnými poruchami, závislostmi na návykových látkách, chronickými bolestmi, poruchami spánku, poruchami příjmu potravy a emočními poruchami.

Behaviorální analýza zkoumá a popisuje zákonitosti učení a chování napříč různými oblastmi vzdělávání. Behaviorální principy platí univerzálně a lze je proto využít u všech žáků a studentů. Poznatky ABA lze uplatnit při návrhu, implementaci a evaluaci výuky a učení ve školním či jiném vzdělávacím prostředí. Pomocí behaviorálních postupů lze zvyšovat efektivitu učení, podporovat pozitivně chování žáků ve třídě, vztahy ve třídě, vzdělávání učitelů, výuku nadaných žáků či žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a působit na třídní kolektiv.

V oblasti prevence napomáhají behaviorální intervence zlepšit vztahy mezi rodiči a dětmi, snaží se působit na prostředí a vyvolávat pozitivní změny pro zajištění bezpečnosti v domácnosti, případně v péči o dítě (zdravotní, psychosociální). K sociálně patologickým jevům může docházet pouhou absencí potřebných dovedností rodičů a blízkého okolí, jejichž doplnění může výrazně přispět k zlepšení situace v rodinách a ve společnosti.

Behaviorální přístupy lze využít při prevenci a léčbě návykových poruch, na které lze nahlížet optikou operantního chování udržovaného přirozenými následky. Přitom lze behaviorálně působit také na psychosociální obtíže s užíváním spojené.

Aktuální globální problémy klimatické změny, nadměrného znečišťování či udržitelnosti v oblasti energetiky a čistoty ovzduší souvisí s chováním jednotlivců, kteří tvoří společnost. Behaviorální analytik může pracovat v rámci širšího týmu odborníků za účelem dosažení pozitivní a dlouhodobě přetrvávající změny v chování, které podporuje udržitelné životní prostředí (hospodaření s vodními zdroji, recyklace odpadu, udržitelné cestování apod.).

V různých sportovních odvětvích lze využít principy a techniky vycházející z behaviorální vědy. Mezi časté cíle ABA ve sportu patří zlepšení výkonu, omezení chybovosti, ovlivňování motivace, týmového ducha, sebevědomí a budování zdravých návyků. Pro tyto účely jsou vhodné behaviorální techniky jako video feedback, nácvik behaviorálních dovedností (BST), sebemonitorování, vizualizace a imaginace.

V této oblasti se ABA zaměřuje především na úpravu životního stylu, stravování a pohybového režimu. Behaviorální analytik může pracovat samostatně či v týmu se zdravotníky, trenéry nebo nutričními terapeuty.

Až polovinu pediatrických obtíží lze považovat za problémy v oblasti chování pacientů. U každého pacienta je vždy potřeba nejprve vyloučit zdravotní příčiny obtíží a dále monitorovat jeho zdravotní stav. Následně se můžeme zaměřit na behaviorální problémy se spánkem, jídlem, spoluprací při zdravotnických zákrocích a léčbě (např. schopností podstoupit nepříjemná vyšetření, braní léků apod.). Behaviorálně-analytická data také umožňují odhalit neobvyklé změny v chování pacientů, a tím napomoci včasnému odhalení vážnějších zdravotních obtíží.

OBM se zaměřuje převážně na oblast pracovního prostředí ve vztahu ke spokojenosti zaměstnanců, jejich výkonu a firemní kultuře. Cílem OBM je dosáhnout smysluplných a udržitelných změn, které budou mít pozitivní efekt na výsledky celé firmy. Nejčastější zakázky pro behaviorální analytiky v této oblasti se týkají udržení zaměstnanců, budování pozitivního firemního prostředí, zlepšení prosperity firmy, kvality výrobků a služeb, snížení fluktuace zaměstnanců, vytváření pozitivních vazeb se zákazníky, snižování rizika úrazů a optimalizace pracovních procesů.

zdroj: www.babc.com